Příběh první: Matyáš

Matyáš je již od početí vegetarián. Z počátku navštěvoval soukromou mateřskou školku, kde nabízeli výběr ze tří různých jídel a vždy se snažili, aby jedno z nich bylo vegetariánské. Jednou Matyáš dostal brambory s rybími prsty, důvěřivě ochutnal, ale po zjištění, že se jedná o maso, odmítl. Místo oběda v žaludku si odnesl nepříjemný zážitek, který si dodnes pamatuje.

Na prvním stupni základní školy, kde byla rodinná atmosféra, vařily velice vstřícné kuchařky. Matyášovi ohřály jídlo přinesené z domova, případně dodaly vlastní přílohu či polévku. Vařila jsem tak denně a připravovala jídlo do krabičky. Na druhém stupni jiné základní školy taková benevolence ve stravování nebyla. Matyáš musel vystačit s velkými svačinami a teplé jídlo dostal vždy až po příchodu domů.

Momentálně chodí Matyáš na gymnázium do Prahy, kde jsou obědy sice složeny ze tří různých variant, nicméně ta ‚bezmasá‘ je většinou rizoto se šunkou, zeleninový salát s kuřetem či jinak ‚zakuklené‘ maso nebo sladké jídlo. Od začátku nového školního roku se změnil dodavatel obědů, žádná změna k lepšímu ale nenastala. Matyáš, pokud by se stravoval v jídelně, tak by byl stále o sladkých jídlech nebo smaženém sýru.

Pozitivním impulzem pro mě se stal časopis Dobroty, vydávaný společností Country Life. Nově se v něm totiž objevila rubrika s jídly do krabičky, která se nemusí ohřívat, jsou chutná, zdravá a navíc vypadají dobře. Jediný zádrhel vidím v tom, že některé pokrmy jsou příliš zdravé pro mlsného puberťáka. Ale sama dobře vím, že nejlepší jídlo je od maminky, a proto se snažím synovi připravovat atraktivní a chutné obědové krabičky, které si nosí s sebou.